3. kapitola: Pěstování rýže v Japonsku

Japonská abeceda je mnohem rozdílnější než česká abeceda. V japonštině existuji tři abecedy. Hiragana, která se používá na psaní japonských slov, Katakana, která se používá na psaní cizích slov převzatých s cizích jazyků, především angličtiny, němčiny a francouzštiny, a čínské znaky, které dávají smysl slovům a zkracují japonské věty. 

V japonštině se nazývá rýže  “kome”. Ale v čínských znacích se píše 「 米 」. Když se tento čínský znak rozdělí na jeho části, tak nám vznikne “hachi jyu hachi” 「 八十八 」, což v japonském překladu znamená 88 dní. A přesně 88 dní je zapotřebí k vypěstovaní kvalitní japonské rýže.  V Japonsku se farmáři dívají na pěstování rýže jako na poslání naplněné vděčnosti a oddanosti pěstované rýže. Sloužit lidem a nabízet co nejlepší a nejkvalitnější rýži je pro každého farmáře nejdůležitějším každoročním úkolem. Velmi často najdete japonské farmáře úplně zasvěcené a oddané jediné věci a to je rýže a jejího nejzdárnějšího a nejkvalitnějšího vypěstování. Pěstovaní rýže je pro mnohé v Japonsku vidět jako společenský rituál, kterým japonští farmáři ukazují úctu a respekt k půdě a k životu, který půda dává všem a pocit vděčnosti až skoro oddanosti k lidem, kteří si rýži koupi a budou ji jíst. Tento hluboký pocit úcty, respektu, vděčnosti a oddanosti se těžko vysvětluje, ale je středem veškeré práce, kterou farmáři stráví na rýžových polích. A z tohoto pocitu oddanosti, zodpovědnosti vychází farmářům pohled na koncový výrobek, což je rýže, která se prodává zákazníkům. Konečný výrobek v Japonsku celý tento pocit vděčnosti, respektu a úcty promítá do nabízené rýže. 

Samozřejmě, jednou z nejdůležitějších věci k pěstovaní rýže jsou vynikající přírodní podmínky, které dávají základ k pěstovaní kvalitní rýže. Čistá voda a její hojnost, hornaté podmínky, které zaručují rozdíl mezi denní a noční teplotou a samozřejmě důležitá je také kvalita a úrodnost půdy. Ale japonská mentalita, která vychází z dokonalosti, obětavosti, úcty a nekompromisní oddanosti k cílovém výrobku, evidentně zdokonaluje japonskou rýži a dodává jí ty nejlepší vlastnosti. 

My Češi se velmi často díváme na jídlo jako něco, co je zapotřebí, aby jsem měli energii k životu a aby jsme mohli být funkční nejenom v práci, ale také i v soukromém životě. Velmi často se díváme na jídlo jako na prostředek k něčemu důležitějšímu. Což je samozřejmě pochopitelné a vychází z naší historie a pohled na život. 

V Japonsku je  pohled na jídlo úplně jiný. Jídlo není jenom prostředek k něčemu důležitějšímu, ale je to jedna z nejdůležitějších částí denního života. Například japonská snídaně, která se skládá z japonské bílé rýže, miso polévky, grilované ryby, sušené mořské řasy, tsukemono a čerstvého salátu, je považována za jednu z nejzdravějších snídaní,  zaručující nejenom energii k dennímu životu, ale i zabezpečující dlouhý život. 

Jak je vidět i na obrazku, základem snídaně je samozřejmě rýže. Ale celá snídaně je vyvážená, zdravá a dodává energie na celý den. V poslední době se dosti experimentuje i v Japonsku, ale stále je základem každodenní stravy rýže.  K obědu je také samozřejmě hlavně rýže a příloha a k večeři také. 

Japonská gastronomie je nejenom estetická ale také velice chutná a zdravá. Není se divit, že lidé v Japonsku se průměrně dožívají 85 let. A samozřejmě středem japonské   gastronomie je kvalitní chutná rýže. Rýže v Japonsku není jednochutová, ale záleží na oblasti a na druhu rýže. V Japonsku můžete vychutnat různé chuti a textury rýže. A tato realita se může porovnat v Evropě s vínem, ve Skotsku s whiskey. Variace druhů a chutí rýže je v Japonsku neuvěřitelná, viz další kapitoly. 

V Japonsku se pěstovaní rýže může rozdělit do sedmi etap. První etapa je pěstovaní sazenic. V Japonsku začíná příprava pěstovaní rýže už v polovině března, kdy je ještě celé Japonsko úplně zasněžené. Farmáři většinou odebírají speciální semennou rýži od Asociace japonských farmářům, která napomáhá farmářů v celém Japonsku pěstovat nejenom kvalitní rýži, ale i ostatní potraviny a zeleninu.  

Na začátku dubna se už začíná se sázením sazenic, aby byly připravené na novou sezónu. Aby sazenice byly zdravé a úplně perfektní k pěstování rýže, jsou sazenice zasazeny do velice kvalitní půdy a umístěny do speciálně připraveného skleníku, kde jsou pokryty speciální fólií, aby došlo k rychlému a zdravému růstu. Farmáři každodenně kontrolují sazenice a starají se o ně, jako kdyby byly jejich děti. Kvalita a každodenní kontrola sazenic zaručuje kvalitní rýži během pěstovaní a při sklizni. 

Druhou etapou je revitalizace rýžových polí. Tento důležitý proces začíná na začátku dubna. V dnešní době se používají speciální lehké stroje, aby zjednodušily tento náročný proces. Ale v minulosti, až do poloviny minulého století, to byla převážně ruční práce. Nesmíme zapomenout, že pěstovaní rýže v Japonsku je záležitost skoro každé rodiny, takže se většinou jedná o menší rýžová pole, která jsou v rukách po několik generací. Z tohoto procesu vychází asi až neuvěřitelná fixace na půdu mezi Japonci. Tato náročná práce, kdy se pole revitalizuje, je nesmírně důležitá pro udržování kvality rýže na vysoké úrovni. 

Třetí etapa je “shirotaki” 代たき, výměna čisté vody, která je většinou uskutečněna ke konci dubna nebo začátkem května. Každé rýžové pole je naplněno čistou vodou. Tato čistá voda je shromážděna ve speciálně vyrobených nádobách a je přivedena k rýžovým polím speciálně vybudovánými trubkami.  

Voda je asi jedna z nejdůležitějších součástí pěstovaní rýže a v mnoha případech kvalita vody určuje konečnou kvalitu a chuť rýže. 

Jak vznikají zásoby důležité čisté vody? Na jaře začne tát sníh. Japonsko má každoročně největší množství sněhu na světě. V množství sněhu je i před Kanadou. Tento sníh se dostane do potoků, řek, jezer a pomalu se dostane k rýžovým polím, kde je zachována v malých jezerních, speciálních nádobách apod. Jakmile je rýžové pole napuštěné vodou, připraví se pole tak, aby jeho povrch byl úplně rovný a aby ho zakrývala voda. Tato část práce je velice důležitá, aby voda byla ideálně smíchaná s kvalitní půdou a zaručovala vynikající podmínky k pěstovaní kvalitní rýže.  

Další čtvrtou etapou je výsadba rýže “Taue” 田植え. Tato etapa oficiálně začíná v polovině května. Výsadba rýže začíná sázením sazenic, které byly pěstovány s velkou péčí ve sklenících. Tyto sazenice jsou pečlivě položeny na speciální sázecí stroj, který potom zasází rýži do rýžového pole. Tato práce je na malých rýžových polích také dělána ručně, ale poslední dobou se používají speciální lehké sázecí stroje k ulehčení této těžké práce. 

Další důležitou etapou k pěstovaní rýže je takzvaná “Nakaboshi” 中干し, kdy je veškerá voda vypuštěna z rýžového pole. Tato etapa se uskutečňuje přibližně v červenci, ale záleží na oblasti, kdy teploty stoupnou až na 30 nebo více stupňů. Tato etapa je důležitá, poněvadž zaručuje, aby se dostal vzduch přímo ke kořenům rýže. Po vypuštění vody z rýžového pole vzniknou praskliny v půdě, které napomáhají kyslíku se dostat přímo ke kořenům. I díky tomu se kořeny stávají silnějšími a absorbují více důležitých minerálů z půdy, tím se vylepšuje kvalita rýže. 

Ale půda nesmí býti suchá. Když chodíte po rýžovém poli, tak byste měli zapadnout tak 10 cm. Když je půda přišliš suchá, tak se přidává čistá voda, aby udržela rýži v růstu. Jednou z nejdůležitějších prací v tomto období je správná kontrola vody a jejího množství během nakaboshi. 

Další etapou pěstovaní kvalitní zdravé rýže je kontrola zdravé rýže. V červenci a srpnu teploty v celém Japonsku stoupnou až k neuvěřitelným 40 stupňům. Takže nebezpečí hmyzu je asi největším nepřítelem rýže v tomto období. Proto se teď v Japonsku používá nová technologie malých vrtulníků k postříkání rýžových polí účinnými ,zdraví neškodnými látkami, které zabraňují poškození rýže. 

Japonsko investuje velké množství finančních prostředků k vývinu a výrobě tekutých látek, které chrání rýži a její kvalitu. K minimalizaci pesticidity a používání co možná nepřírodnějších způsobů k řešení škodlivého hmyzu se používají zvířata, jako například žáby nebo kachny, které konzumují hmyz, aniž by škodily rýži. 

Další důležitou částí pěstovaní rýže je samozřejmě sklizeň rýže. Sklizeň rýže začíná v období září. Sklizeň se dělá speciálními lehkými kombajny, aby nebyla poškozena půda. V kombajnu se z rýže stane lusk. Z lusku se potom udělá hnědá rýže způsobem sušení lusku. Na tento proces se používají speciální stroje, které zpracovávají lusk a rozdělují ho na hnědou rýži a odpad. Z hnědé rýže se pomocí tříšticího stroje potom dělá bílá rýže, ale mnoho lidí také jí hnědou rýži. 

Tento celý proces pěstování rýže od začátku až do konce trvá přibližně 88 dní a farmáři jsou každodenně na farmě nebo na poli a starají se, aby rýže byla ta nejlepší a nejkvalitnější. Tato práce je velice náročná a fyzicky namáhavá. Mnoho mladých lidí raději žije a pracuje ve městech, ale v posledních 5 letech se registruje zájem o farmaření především mezi lidmi, kteří se narodili ve velkých městech a kde je veliká koncentrace lidí. Stres, hluk a znečištění pomalu usměrňuje mladé lidi pryč z velkých měst. Snad do budoucna bude zemědělství a pěstovaní rýže více populárnější mezi mladými lidmi.