2. kapitola: Pro Japonce není rýže jako rýže

Japonsko má jedinečnou geografickou polohu. Nachází se na takzvaném ohnivém kruhu, - jedné z nejaktivnějších vulkanických oblastí na světě. V Japonsku je více než 200 sopek a skoro 60 procent z nich je stále aktivních. Konkrétní geografická poloha Japonska, která vznikla z její vulkanické aktivity, je také zajímavá, protože území se rozkládá v podlouhlém řetězci poskládaným z více než 14,000 ostrovů, z niž čtyři největší a nejdůležitější jsou Hokkaidó, Honshu, Shikoku a Kyushu. Od nejsevernějšího místa Soyamisaki na severu ostrova Hokkaidó k nejjižnějšímu místu ostrova  Okinotorishima je to přesně 2,845 km. Což je asi přibližně jako ze Stockholmu až do Barcelony.

Na mapě vypadá vzdálené Japonsko  jako malý stát, ale ve skutečnosti je Japonsko o trochu větší než celé Německo a má dokonce o 40 milionů více obyvatel.  I když celosvětově populace ve vyspělých zemích klesá, Japonsko má stále něco kolem 126 milionů obyvatel, z toho více než 97 procent jsou Japonci. 

Nejvíce lidí žije samozřejmě ve velkých mega-městech jako je Tokyo, Yokohama, Osaka a Nagoya. Japonsko utrpělo neuvěřitelné ztráty jak lidské tak i finanční a po roce 1945 až do roku 1954 procházelo těžkým obdobím. Ale po roce 1955 a především začátek olympijských her v Tokiu, japonská ekonomika a demografie vystartovala na trasu až neuvěřitelného ekonomického a demografického růstu, který pokračoval až do začátku 90 let. 

   

Geograficky je Japonsko velice hornatá země, přes 80 procent území jsou hory. A právě tato geografická skutečnost dělá z Japonska jedno z nejunikátnějších míst na pěstovaní rýže.  Vyšší nadmořská výška je důležitou součástí pro pěstovaní kvalitní rýže. Vyšší nadmořská výška dodává rýži její unikátní chuť a kvalitu a předurčuje její charakter. V Japonsku je více než 285 druhů rýže. Roční produkce rýže je 7.45 metrických tun rýže, což dělá z Japonska devátého největšího producenta rýže na světě. Ale unikátnost Japonska spočívá nejenom v množství a variace pěstované rýže a množství jeho druhů, ale také v jeho kvalitě, chuti a aroma. Japonsko je bezpochyby jeden z největších vědecky zaměřených zemědělských producentům rýže, který klade veliký důraz na výzkum a zdokonalování její existující kvality a chuti. Již od roku 1965 a několik let před olympijskými hrami v Tokiu, kdy byl zprovozněn první super-rychlý vlak v Japonsku, se investovaly nejenom finance ale hlavně čas na výzkum a produkci rýže v Japonsku. A díky těmto úsilím a neuvěřitelné fixaci na dokonalost, která je vlastností Japonců, máme neuvěřitelné množství a nespočetné druhy rýže pěstované v celém Japonsku. Skoro každý rok je představen nový druh rýže na japonský trh a kvalita existujících druhů rýže stále stoupá.  

Jak bylo už řečeno, Japonsko má ideální podmínky na pěstovaní rýže. Jedna z nejdůležitějších podmínek na pěstování vysoce kvalitní rýže je dostatek čisté kvalitní vody. Před uvařením má každé zrnko japonské rýže přibližně 30 procent vody. Proto čistá kvalitní voda je základem k vysoce kvalitní, energetické, chutné a aromatické rýži. Japonsko je z 80 procent hornaté. A co se asi o Japonsku neví je to, že v Japonsku napadne nejvíce sněhu na světě, hlavně v severních oblastech ostrova Honshu a na ostrově Hokkaidó. V zimě je skoro celé Japonsko pokryté sněhem a v severních oblastech od začátku prosince až do konce března a někdy až do poloviny dubna. V Japonsku především v oblasti Nagano Shiga Kogen se lyžuje a snowborduje i na začátku května. A právě horská oblast rýžových polí a velké množství sněhu má přímý vliv na pěstovaní kvalitní rýže. Na jaře sníh roztaje a přes horské potoky a řeky se dostane přímo na rýžová pole, která jsou z většiny vybudována právě v horských oblastech nebo ve vyšších nadmořských výškách. Tento přírodní přísun čisté kvalitní vody zaručuje kvalitu rýže při jeho pěstování. 

Další důležitou podmínkou pro pěstovaní vysoce kvalitní rýže je kvalita půdy, která by měla mít velmi dobré odvodňovací podmínky. Voda, která se dostává do půdy, se tudíž dostane přímo ke kořenům a napomáhá k rychlému a zdravému růstu rýžových zrn. S vodou se dostává přímo ke kořenům také kyslík, který je také velice důležitou součástí zdravého růstu rostlin, dodávající rýži potřebné výživné látky. 

Poslední důležitou podmínkou pro pěstovaní kvalitní rýže je co možná maximální rozdíl mezi denní a noční teplotou. Většina rýžových polí je umístěna v hornatých částech, kde tyto rozdíly mezi denní a noční teplotou jsou veliké. Čím větší rozdíl mezi denní a noční teplotou, tím kvalitnější, sladší a aromatičtější rýže je. A díky japonským geografickým podmínkám, Japonsko nabízí neuvěřitelný výběr kvalitní chutné aromatické rýže, jejíž vlastnosti a charakter jsou rozdílné záležící dle místa pěstování. 

 

V Evropě je japonská rýže známa jako velice kvalitní ale drahá a většinou ji můžeme najít pouze ve specializovaných obchodech a na internetu. Koshihikari a  Akitakomachi jsou dva druhy nejpopulárnější japonské rýže. Především Koshihikari je velice známá a populární. Ale Japonsko nabízí obrovské množství jiných druhů rýže, které jsou kvalitou a chutí dokonce lepší než Koshihikari. A právě různé druhy rýže budou podrobněji popsány v následujících kapitolách.